சென்னைப் பல்கலைக்கழகத் தமிழ்ப் பேரகராதி - பக்கம் 3365
Word
English & Tamil Meaning (பொருள்)
மேன்மை
mēṉmain. <>id. [T. mēlimi.]1. Greatness, eminence, excellence; dignity; superiority;
சிறப்பு. ஒழுக்கத்தி னெய்துவர் மேன்மை (குறள், 137).
2. Grandeur, sublimity,
மகத்துவம்.
3. Respect, honour; nobility;
கண்ணியம்.
மேன்றலை
mēṉṟalain. <>id.+தலை.The helm of a ship;
மரக்கலத்தின் முன்புறம். (யாழ. அக.)
மேன
mēṉapart. <>மேல்.Ending of the locative;
ஏழாம்வேற்றுமை. யுருபு. (தொல். சொல். 57, சேனா.)
மேனகை
mēṉakain. <>Mēnakā.A courtesan of Svarga;
தேவலோகத்து மகளிரு ளொருத்தி. மேனகையொடு திலோகத்தமை யரம்பை யுருப்பசியர் (திவ்.பெரியாழ். 3, 6, 4).
மேனசம்
mēṇacamn.Borax;
வெங்காரம். (சங்.அக.)
மேனரிக்கம்
mēṉarikkamn. <>T. mēnarikamu.The relationship that exists between a man and his father's sister's family or his mother's brother's family;
அத்தை அல்லது அம்மான் குடும்பத்தாரோடு ஒருவனுக்கு உள்ள உறவு முறைமை. Madr.
மேனா
1
mēṉān. [K. mēnē.]See மேனாப்பல்லக்கு.
.
மேனா
2
mēṉān. <>மன்னா.1. A kind of saccharine exudation obtained from plants. See ¢சீர்கஸ்து. (பைஷஜ.)
.
2. Flowering ashtree, Fraxinus ornus;
மரவகை. (M. M. 471.)
மேனாக்காய்ச்சொல்(லு)
-
தல்
mēṉākkāy-c-col-v. intr. <>மேல்+நாக்கு+ஆ6-+.To speak merely for form's sake; to express sentiments which are merely lip-deep;
மனப்பூர்வமின்றி வெளிக்குப் பேசுதல். Nā.
மேனாசை
mēṉācain. <>Mēnā-jā.See மேனைமகள். (யாழ். அக.)
.
மேனாட்டார்
mēṉāṭṭārn. <>மேனாடு.1. The Celestials;
தேவர்.
2. The people of Mysore;
மைசூர் பிரதேசத்தார்.
3. The Occidentals; Europeans;
ஐரோப்பியர் முதலிய மேலைத்தேச வாசிகள்.
4. A sub-division of the Cāṇār caste in the western part of Tinnevelly and in Travancore;
திருநெல்வேலியின் மேற்ப்பாகத்திலும் திருவிதாங்கூரிலுமுள்ள சாணார்வகையார்.
மேனடு
mēṉāṭun. <>மேல்+நாடு.1. Svarga, as the upper world;
சுவர்க்கம்.
2. Highland;
பீடபூமி.
3. Mysore, as being to the west of the Tamil country;
[தமிழ்நாட்டுக்கு மேற்பாலுள்ளது] மைசூர்ப்பிரதேசம். (குருபரம்.)
4. See மேற்சீமை, 1.
.
5. A plant found in damp places. See பொன்னங்காணி. (தைலவ. தைல.)
.
மேனாணி
-
த்தல்
mēṉāṇi-11 v. intr. <>id.+நாணி-.To be proud;
பெருமிதங் கொள்ளுதல். அவர்கள் நடுவே ... மேனாணித்திருக்கு மிருப்பை (ஈடு, 7, 6, 9).
மேனாணிப்பு
mēṉāṇippun. <>மேணாணி-.Pride, lordliness;
பெருமிதம். அத்தால் வந்த மேனாணிப்பாலே செருக்கி யிருக்கிறவனை. (திவ்.திருக்குறுந், 2, வ்யா.)
மேனாத்மசை
mēṉātmacain. <>Mēnātmajā.See மேனைமகள். (இலக். அக.)
.
மேனாதம்
mēṉātamn. <>mē-nāda. (யாழ். அக.)1. Cat;
பூனை.
2. Peacock ;
மயில்.
3. Goat;
வெள்ளாடு.
மேனாதவம்
mēṉātavamn. <>Mēnādhava.The Himālayas personified, as the husband of Mēṉai;
[மேனையின் கணவன்] இமவான். (யாழ். அக.)
மேனாப்பல்லக்கு
mēṉā -p-pallakkun. <>மேனா1+.A covered palanquin;
மூடுபல்லக்கு.
மேனாரிக்கம்
mēṉārikkamn.See மேனரிக்கம். Madr.
.
மேனாவண்டி
mēṉā-vaṇṭin. <>மேனா1+.Bullock-coach;
பெட்டிவண்டி. Loc.
மேனாள்
mēṉāḷn. <>மேல்+நாள்.Former day;
முன்னாள். மேனாணீ பூப்பலி விட்ட கடவுளைக் கண்டாயோ (கலித். 93).
2. Subsequent day;
பின்னாள். (கலித். 72, உரை.)
மேனி
mēṉin. [T. mēnu, M. mēni.]1. Body;
உடம்பு. (பிங்.) பசந்த மேனியன் (சிலப். 8, 68).
2. Form, shape;
வடிவம். (பிங்.)
3. Colour;
நிறம். தளிரேர் மேனித்தாய சுணங்கின் (நெடுநல். 148).
4. [T. mēni.] Beauty;
அழகு.
5. Good condition, healthy state;
நன்னிலைமை. Loc.
6. Average crop or yield of harvest;
நிலத்தின் சராசரி விளைவு. இந்தமுறை நெல் மேனிக் குறைவு.
7. Indian acalypha. See குப்பைமேனி (தைலவ. தைல.)
.
மேனிகரப்போர்
mēṉi-karappōrn. <>மேனி+கர-.Asuras, as becoming invisible at will;
[தம் உருவத்தை மறைக்கவல்லவர்] அசுரர் (பிங்.)
மேனிகுலை
-
தல்
mēṉi-kulai-v. intr. <>id.+. (W.)1. To lose freshness or beauty; to fade; to wither, as the body;
அழகு குறைதல்.
2. To be disarranged, dishevelled, as the hair;
சீர்குலைதல்.
3. To be deformed;
உருவங்கெடுதல்.
4. To be peturbed, agitated;
கலக்கமுறுதல்.
தேடல் தொடர்பான தகவல்கள்:
பக்கம் 3365 - Chennai Univercity Tamil Lexicon Dictionary - சென்னைப் பல்கலைக்கழகத் தமிழ்ப் பேரகராதி - Tamil-English Dictionary - தமிழ்-ஆங்கில அகராதிகள், மேல், intr, யாழ், பிங், mēṉā, தைலவ, mysore, மேனா1, mēni, mēṉi, அழகு, beauty, மேனி, கலித், form, மேனரிக்கம், family, திவ், svarga, மேன்மை, madr, மேனா, tamil, merely, மேனாப்பல்லக்கு, mēṉān, மேனைமகள்